<<<  menu

<<<  zpět

středověký anonym

KODKOLO / EVERYMAN

Divadelní studio D123

   

   

   

středověký anonym

KDOKOLI / EVERYMAN

premiéra 28. ledna 2005 ● Divadlo Šumperk

překlad Pavel Drábek ● režie Zdeněk Stejskal ● scéna Zdeněk Stejskal ● kostýmy Hana Slavíková a Ilja Hylas ● hudba Michael Nyman (skladba Memories)

zvuk Petr Šimáček ● světla Zdeněk Stejskal ● foto Jiří Kalabis

Kdokoli - Alexandr Stankuš ● Smrt - Johana Jančaříková ● Přátelství, Jmění a Síla - Lucie Polišenská ● Matka, Jmění a Rozum - Pavla Kubíčková ● Žena, Jmění a Pět Smyslů - Karolína Bendová ● Jmění a Krása - Zdeněk Štěpánek ● Dobré Skutky - Jiří Tyšlic ● Poznání - Simona Bojková ● hlas Opovědníka - Petr Komínek ● hlas Boha - Bohdana Pavlíková ● hlas Zpovědi - Zdeněk Stejskal

slovo režiséra ● ● ● Hra Kdokoli je středověkou církevní hrou. Hrávala se v kostelech, aby přesvědčila věřícího o nutnosti jeho víry v Boha. Nejsem církevně věřícím člověkem, přesto mne tato hra zaujala. Zaujala mě její vize, její myšlenka o umírajícím člověku, nikoli ono neustálé se obracení v Boha. Text jsme tudíž používali pouze jako prostředek k ztvárnění oné vize. Vize člověka, který se dozví, že umírá a zbývá mu jen hodina života. Co se v takovém člověku odehraje od chvíle, kdy dostane zprávu o blížící se smrti (dialog se Smrtí), až do chvíle smrti samotné? Znám případy, kdy se člověk (v naší inscenaci postava Kdokoli) v takovém případě naprosto mění - ať už k lepšímu nebo k horšímu - začne si tak uvědomovat svou minulost a začíná nést důsledky svých konání (dialog s Přátelstvím a s rodinou - Matka a Žena). Kdy si až ve chvílích naprostého zoufalství (dialog se Jměním) uvědomuje konečně sám sebe. Dojde u něj do jisté míry k určitému poznání a nalezne své pravé hodnoty života (postavy Dobré Skutky a Poznání). Díky uvědomění si sebe sama dojde u něho i k vyrovnání se se svou minulostí (výstup u Zpovědi) a snaží se odčinit, co napáchal (monolog o pokání). Řekli bychom: „Konec dobrý, všechno dobré!“, ale častokrát to není tak jednoduché. Když si člověk uvědomí sám sebe (svolání svých Pěti Smyslů, svého Rozumu, své Krásy a Síly), je nezbytné, aby si začal uvědomovat i své okolí a snažil se s ním žít v souladu. Jenže člověk je někdy tak silně zahlcen svým novým a „lepším“ životem, že nakonec zahltí sám sebe (obraz získání posledního pomazání). Zahltí se sám sebou do takové míry, že vidí už jen a jen sebe a zapomíná - v horším případě přímo útočí - na své nejvěrnější (zapomenutí na Dobré Skutky a opětovného zmizení Poznání). Pokud u něj něco takového nastane, uvědomí si to onen dotyčný až v poslední minutě svého života. Ve chvílí, kdy na něj sáhne ta „zubatá“. Zda to však už není pozdě necháváme na vás, naši diváci. V této inscenaci náš Kdokoli pochopí a smířen sám se sebou a s okolním světem umírá. (ZS)

Johana Jančaříková

Johana Jančaříková, Alexandr Stankuš

Lucie Polišenská, Alexandr Stankuš

Johana Jančaříková, Pavla Kubíčková, Karolína Bendová, Alexandr Stankuš

Alexandr Stankuš, Johana Jančaříková

Jiří Tyšlič, Alexandr Stankuš

Jiří Tyšlič, Alexandr Stankuš, Simona Bojková

Johana Jančaříková

Johana Jančaříková, Jiří Tyšlic

Jiří Tyšlic, Simona Bojková

Alexandr Stankuš, Jiří Tyšlic

Alexandr Stankuš, Zdeněk Štepánek, Pavla Kubíčková, Karolína Bendová

Simona Bojková, Jiří Tyšlic

Alexandr Stakuš, Johana Jančaříková

Zdeněk Štěpánek, Alexandr Stankuš

Lucie Polišenská, Alexandr Stankuš

Simona Bojková, Jiří Tyšlic, Alexandr Stankuš

Simona Bojková, Jiří Tyšlic, Alexandr Stankuš, Johana Jančaříková

Hana Slavíková, Zdeněk Stejskal, Lucie Polišenská, Johana Jančaříková

   

   

<<<  zpět ●  <<<  menu ●  nahoru  >>>