zpět na úvodní stránku
<<< červen
2017
srpen >>>

1. července

Projev radosti je nakažlivý. Když jsem čekal na operaci očí na Oční klinice ve Zlíně, aby mi odstranili krátkozrakost, sledoval jsem lidi v čekárně a na recepci. Pravidelně vcházeli do kliniky lidé ve dvojici. A vždy se jeden usmíval a druhý byl vážný. Na recepci se vždy z usměvavého vyklubal pacient a z vážného osoba, která zákrok platila. Bylo pak hezké sledovat, když dvojice odcházela. Usmívali se oba.

3. července

Vzpomněl jsem si, že když jsem byl na základce, chodil jsem s Alenou. Všude jsem kreslil srdce a v něm A+Z. Mamka se zlobila, kreslil jsem to všude, na nábytek, tapety, dveře...

5. července

Hrozně rád řídím. Ale ne na českých silnicích. To je samý debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček,... Jen na D1 vás zleva i zprava předjíždí dva blbečci současně.

8. července

"Může mě světluška omráčit svým elektrickým proudem?"
citace z filmu Zmizení Eleanor Rigbyové: Oni

11. července

Hvězdárna a planetárium Brno: Temný vesmír
Při vizuálním průletu vesmírem snadno odpovíme na otázku: Co je méně než nic? - Lidstvo. A že jsme byli na Měsíci? Jak směšné. Představuji si stvořitele veškeré existence jako šedesátiletého dědulu z reklamy na Coca Colu, jen místo červeného kožichu má na sobě bílou noční košili a nad hlavou mu září trojúhelník. Válí se po zemi, brečí smíchy a nemůže přes bolest bránice popadnout dech.

U klece se dvěma Arami stanula babička s asi pětiletým vnoučkem a povídá mu: “Podívej, to jsou ale velcí papoušci, vidíš? A jak jsou krásně barevní, viď? A taky umí mluvit. No, řekni něco, řekni nám něco!” A z klece se typickým skřehotáním ozvalo: “Prdel, prdel, kurva.” A jen babička rychle odtáhla nebohého kloučka z doslechu papoušků, jeden z nich pronesl: “Karel, borec!” Do teď nevím, který to je, jestli ten červený nebo ten modro-žlutý.

Když jsem po prohlídce vily Tugendhat řekl Alešovi, že bych v ní nemohl bydlet, protože mi připadá strohá, chladná a neosobní, s ledovým klidem odpověděl: “Takový pocit budeš mít vždycky, když budeš bydlet v umění.”

20. července

Poslední dny pročítám návod na tvorbu HTML5 a CSS3. V tomto světe vše funguje jinak, uvažuje se jinak a myslí se jinak. Moje hlava tak nemá čas ani myslet sama na sebe, co jí trápí, z čeho má radost... Vlastně nemůže svobodně myslet... Asi proto jsou IT specialisté tak často asociálové.

30. července

Psychoterapeutka Helena Klímová v DVTV
"(...) Existuje jediný rituál a tem má člověk vrozený. To je úsměv. A to je rituál starší než řeč. Vznikl tak, že člověk... A tak vzniká mnoho rituálů. Napřed se ukáže hrozba, ale pak se ta hrozba neprovede, a nastane přátelství. Úsměv vlastně vznikl tak, že nějaký pra-pra-pračlověk ukázal zuby tomu druhému. A zuby jsou nástroj agrese, zuby a nehty jsou zbraně, tělesné zbraně. A ten pračlověk ukázal zuby, ale potom nekousnul. Nestalo se, že by tomu druhému ublížil. Místo toho se nestalo nic. A když se toto opakovalo, tak z toho vznikl původní pozdrav beze slov. Že když se nějací pra-pra-pralidé potkali, vycenili na sebe zuby a pak se nekousli, tak přišli na to, že je vlastně toto je pozdrav. Že to je způsob jak si vzájemně říct, my tady můžeme spolu být a nebudeme se ničit vzájemně. Takže to je počátek úsměvu a je to vrozené. Už malinké dítě, ještě neumí chodit, nic, ale dívá se na vás z postýlky a usmívá se. To je jediný vrozený rituál, který máme. (...)"

<<< červen
srpen >>>