2. dubna

Nejhorší kombinace pro člověka je být hodný a přitom neschopný. Takoví lidé jsou asi v pohodě, ale co my, když je máme zaměstnat?

5. dubna

Tlustá sedmiletá holčička na dětském hřišti:
“I když se to jmenuje líný tenis, tak se teda dost naběhám.”

6. dubna

Nemůžu přijít na to, co je to “kolikakonál”? Odpověď by mohla být nejspíš “tolikakonál”. Ale co to je? A dokonce to prý budeme mít na jevišti při představení Hra snů?

8. dubna

Lenka mne upozornila, že má chystaná kniha s názvem “Jak se vyrovnat se svou průměrností” nebude nikdy prodejní bestseller. Všichni si totiž myslí, že jsou výjimeční.

10. dubna

Ach jo: “Kolikakonál” je prý výraz, kterému jsem blbě rozuměl. Má to být “polykarbonát” neboli plexisklo. A přitom kolikakonál ve mně vzbudil obrovský zájem o dění na jevišti.

14. dubna

Seznamte se, Joe Black (film z roku 1998)

■ Jestli pro mne přijde Smrt v podobě mladého Breda Pitta, asi jí nebudu schopen vzdorovat.

■ Častokrát jsem uvažoval, jak se asi cítí Smrt. Vždycky mě překvapí, že v úvahách dojdu k pocitu naprostého klidu, smíru a harmonie.

■ Často mě přepadá touha zažít den tak, jako by byl mým posledním. Ale nejde to. Kamarád mi jednou řekl, že jsou dvě věci, které člověk nikdy nesmí vědět, aby “tady” mohl vydržet. Nesmí vědět KDY a JAK umře. Ale přesně tohle bych chtěl vědět. Abych mohl ve svém životě dojít k trvalému pocitu onoho naprostého klidu, smíru a harmonie.

■ Smrt v tomto filmu zajímalo první setkání s člověkem, kterého pak milujeme celý život. Znělo hrozně banálně, když Anthony Hopkins popisoval její šaty. Ale… já si pocit první setkání vybavuju přesně. Fotka v paměti, která obsahuje všechny smyslové prožitky, i když jsem se na ni aspoň deset let nepodíval. Proč to nedělám častěji?

■ Obdivuji scénu, kdy Anthony Hopkins před večeří vstane pnutím, že chce něco říct. A jak tak přemýšlí, co chce sdělit, neřekne vůbec nic. Když přemýšlím, co bych chtěl sdělit já, v úvahách nastane onen pocit naprostého klidu, smíru a harmonie a taky už nechci nic říct.

Pro Evropské potřeby by měl Hollywood uvažovat nad nějakou “myšlenkovou soft-verzí” všech svých filmů. Ušetříme čas a nebudeme mít pocit, že je závěr sentimentálně rozkecaný.

16. dubna

Když jsme se rozloučili s mým kamarádem Tomášem, Aleš mi řekl: “Na Tomovi je vidět, jak je šťastný, viď?” Zjistil jsem, že takhle vnímám Toma už delší dobu, takže mi to jeho očividné “štěstí” přijde nějak samozřejmé. Bylo fajn zase si uvědomit, že i já jsem šťastný, když je můj kamarád šťastný.

19. dubna

Nerad se fotím. Na fotkách se totiž nepoznávám. Vidím někoho jiného než sebe. Znám se ze zrcadla se znamínkem nad levým koutkem úst. Znám tedy svůj rub a fotka ukazuje líc. Jenže... co když je to naopak? Možná proto se tak nerad fotím...

20. dubna

Ráno mi přišla SMS od bráchy:
“Je mi to hloupé ti psat takle pozde. Ale musim.... Myslim na Tebe/Vas a mam vas moc rad... Nelekej se, je to jen moMENTtalni citovy vylev”
Nechtěl jsem mu psát to omšelé a přesto nejupřímnější “Já tě mám taky rád.” Už sedmnáct let vídám bráchu tak tři dny do roka. Cítím, jak se naše cesty osudem odtrhly a nemůžeme je zase spojit dohromady. Vždyť já ani nevím, co ho trápí, co má rád, jakou poslouchá hudbu, jestli jí třeba mandle v čokoládě... a nevím o něm dalších tisíc obyčejných drobností. Ptám se sám sebe, jaké to je, mít bráchu každý den?

22. dubna

Zdá se, že se ještě hledám. - Tak se děsím, co ještě najdu.

26. dubna

Maminka mi jednou řekla: “Neraduj se tak; když něco získáš, také tím něco ztrácíš.” Dnes se mi to opět připomnělo. Kamarádka Šárka vyprávěla o svých komplikovaných vztazích. Že musí s partnerem probrat, jak to mezi nimi vlastně je, a zda spolu tedy chodí nebo ne. Zdá se, že jsem šťastně ochuzen o takové trýznivé peripetie. Jsem majitelem “vztahu na první pohled”. Jenže, na druhou stranu jsem, bohužel, ochuzen o ten zvláštně chvějivý pocit zamilovanosti, co postupně přijde a přejde (nebo taky ne) do pevného vztahu. Asi i proto mám pořád tak rád Vokůrky; byl jsem při nich u jejich zamilovanosti, postupné lásky a dětských něžností, které jsou od srpna manželstvím. Děkuju.

29. dubna

Důsledek závislosti mozku na hormonu fenyletylamin:
C₈H₁₁N = A + Z