11. července
Hvězdárna a planetárium Brno: Temný vesmír
Při vizuálním průletu vesmírem snadno odpovíme na otázku: Co je méně než nic? - Lidstvo. A že jsme byli na Měsíci? Jak směšné. Představuji si stvořitele veškeré existence jako šedesátiletého dědulu z reklamy na Coca Colu, jen místo červeného kožichu má na sobě bílou noční košili a nad hlavou mu září trojúhelník. Válí se po zemi, brečí smíchy a přes bolest bránice nemůže popadnout dech.
U klece se dvěma Arami stanula babička s asi pětiletým vnoučkem a povídá mu: “Podívej, to jsou ale velcí papoušci, vidíš? A jak jsou krásně barevní, viď? A taky umí mluvit. No, řekni něco, řekni nám něco!” A z klece se typickým skřehotáním ozvalo: “Prdel, prdel, kurva.” A jen babička rychle odtáhla nebohého kloučka z doslechu papoušků, jeden z nich pronesl: “Karel, borec!” Do teď nevím, který to je, jestli ten červený nebo ten modro-žlutý.
Když jsem po prohlídce vily Tugendhat řekl Alešovi, že bych v ní nemohl bydlet, protože mi připadá strohá, chladná a neosobní, s ledovým klidem odpověděl: “Takový pocit budeš mít vždycky, když budeš bydlet v umění.”